Únor 2009

Co nesmíte podávat

28. února 2009 v 17:54 | Edita |  Nebezpečí pro kočky
  • potraviny obsahující alkohol
  • makadamové ořechy
  • cibuli, cibulový prášek
  • česnek v jakékoli podobě
  • hrozinky nebo hrozni vína
  • sůl
  • potraviny slazené xylitolemostře
  • kořeněné potraviny
  • avokádo
  • čokoládu
  • kávu
  • tučné potraviny
  • kynuté těsto

Mainská mývalí - péče

28. února 2009 v 17:54 | Edita |  Mainská mývalí
S péčí o srst mainské mývalí kočky nebudete mít mnoho starostí. Srst má takovou strukturu, že téměř netvoří cucky, což je vlasnost, která se hodí pro kočku s venkovským původem. Mainská mývalí kočka je sice plemeno s poněkud jemnější srstí, zejména jedinci se zředěnými barvami a jedinci stříbřití či kouřoví vyžadují trochu více péče, ale úsilí, které musí vynaložit majitel mainské mývalí kočky, je nesrovnatelné s tím, co musí podstoupit vlastník perské kočky.
Mainské mývalí kočky v jakékoli barvě většinou postačí kartáčování jednou týdně, nejlépe kartáčem, jehož ostny jsou chráněny plastovými chránítky, kartáčem z prasečích štětin nebo takzvanými ,,pasteveckými hrabičkami" (které byly vlastně vyvinuty pro ovčácké psy). Většinou se doporučuje mainskou mývalí kočku několik dnů před výstavou vykoupat. Barva srsti se odráží v její struktuře, a proto s ní souvisí i výběr šampónu a způsobu přípravy na výstavu.
Vzhledem ke značné velikosti tohoto plemene, především kocourů, nejsou přepravní košík a kočičí toaleta větších rozměrů žádným přehnaným luxusem. Rovněž průměrný škrábací kůl přestane mainské mývalí kočce často brzy vyhovovat co do délky a stability. Většina milovníků těchto koček si proto pořizuje škrábací kůl až do stropu, nejlépe takový, který lze u stropu vhodným způsobem upevnit, aby odolal silné konstituci a energii mainské mývalí kočky.

Rizika podávání syrového masa

27. února 2009 v 17:31 | Edita |  Nebezpečí pro kočky
Podávání syrového masa je ve veterinární medicíně velice diskutované
Někteří majitelé chtějí dávat svým kočkám syrové maso, protože zastávají názor, že se jedná o nejpřirozenější způsob krmení. Syrové maso ovšem obsahuje bakterie, z nichž některé jsou pro naše miláčky smrtelné. První nedorozumění tkví v tom, že kočky se nemohou nakazit salmonelou nebo bakteriemi coli. Kočky těmito bakteriálními ingekcemi onemocnět mohou a mohou na ně dokonce i uhynout.

Další nedorozumění spočívá v tom, že bakterie se usmrtí zmrežením. Zmrežením se totiž nezneškodní ani bakterie ani jiné choroboplodné zárodky.
Na základě různých testů zjistila Tufts Univerzity School of Veterinary Medicine, že ve většině případů podávání syrového masa docházelo k deficitům u různých vitamínů a minerálů jako třeba vápníku, fosforu a esenciálních mastných kyselin.

Mldadá zvířata trpící nedostatkem vitaminu A pomaleji rostou, u starších zvířat vznikají deformace kostí a nervové nemoci.
Syrové maso obsahuje dobré i špatné bakterie, ale je bezpečnější přidávat k vařenému krmení probiotické enzymy než podávat syrové maso. K vyrovnání nedostatků vápníku při podávání syrového masa podávají někteří majitele koček kosti - zde ovšem hrozí nebezpečí trávicích problémů včetně vnitřních zraněních žaludeční sliznice a střev úlomky kostí.
Také je třeba se zmínit o tom, že v důsledku podávání syrového masa kočičí výkaly podstatně silnějíi páchnou. Při chovu v bytě se z toho může vyvinout nepříjemný problém.

Mainská mývalí - povaha

27. února 2009 v 17:31 | Edita |  Mainská mývalí
Výraz ve tváři mainské mývalí kočky působí často poněkud nazlobeně, což je však pouhé zdání. Mainská mývalí kočka je přátelské, dobrácké a společenské plemeno se stabilní povahou. Dobře socializovaná zvířata vycházejí znamenitě s dětmi a totéž platí i o psech a jiných kočkách. Mainská mývalí kočka ráda dovádí a hraje si, ale současně dovede být i velmi klidnou, a dokonce línou kočkou, která je velmi šťastná, když si může večer poležet na klíně svého majitele nebo pobývat v jeho blízkosti. Většina těchto koček se nechá ráda hladit a mazlit a kartáčováním jednou týdně je pro ně příjemným zpestřením každodenního chodu věcí.
Někdy se říká, že mainská mývalí kočka potřebuje mít možnost volného výběhu, ale není to pravda. Kočky, které jsou odmala drženy v bytě a mají dostatek příležitostí k hraní a svobodu pohybu, nepřicházejí zkrátka. Díky své velké přizbůsobivosti se cítí pohodlně jak na venkově, tak v městském bytě. Mainská mývalí kočka není hlučná, potřebuje-li však dát jasně najevo, co chce, nezdráhá se použít svůj hlas. Pozoruhodné je, že její hlas je tichý až stydlivý a zdá se, jako by se k tak velké kočce ani nehodil.

Diplom pro Mrs.MišQu a Máju

27. února 2009 v 17:27 | Edita |  Diplomy
Diplom pro Mrs.MišQu a Máju.



115.bleskovka-konec

22. února 2009 v 18:52 | Edita |  Bleskovky
Odkud pochází Ruská modrá?

Povinné!!!:

Jméno:

Blog:

Diplom (pouze s kočkovitou šelmou):

Avokádo

22. února 2009 v 18:50 | Edita |  Nebezpečí pro kočky
Avokáda obsahují toxickou látku persin. Otrava většinou končí smertí. Symprtomy jsou poškození srdečního svalu, dýchvičnost, kašel a ascites.

Mainská mývalí - původ

22. února 2009 v 18:47 | Edita |  Mainská mývalí
Mainské mývalí kočky byly vystavovány ve Spojených státech amerických již na počátku 20. století. Se vší pravděpodobností se jednalo o zvířata, která pocházela z dlouhosrstých koček dovezených kdysi kolonizátory z Velké Británie. Mezi nimi se nacházely jak dlouhosrsté domácí kočky, tak kočky perské, které však tehdy ještě neměly tak podsaditoi stavbu těla a takový tvar hlavy jako dnes. Odborníci se domnívají, že právě z těchto koček se v americkém světě Maine vyvinulo původní plemeno, které v sobě spojuje vitalitu a sílu koček ze statků s dlouhou srstí dřívějších perských koček.
Na počátku 19. století byla mainská mývalí kočka již běžně vídána na statcích ve státě Maine a v blízkém okolí. Kromě toho již existovali lidé, kteří se věnovali cílené plemenitbě těchto koček. Zvířata byla vystavována ve stejné třídě jako perské kočky, přesto se však rozlišovalo mezi kočkami dovezenými z Velké Británie (tedy peršankami) a kočkami amerického původu (mainskými mývalími kočkami nebo také mainskými kočkami). Je např. známo, že v roce 1895 zvítězila jedna americká černá dlouhosrstá kočka s tabby kresbou jménem Cosey na významné výstavě koček v Madison Sqaere Garden v New Yorku.
V roce 1908 byla založena CFA (velká zastřešující americká organizace chovatelů koček) a do plemených knih byly zapsány i mainské mývalý kočky. Od roku 1915 se však ve Spojených státech amerických tyto kočky přestaly chovat jako samostatné plemeno. V této době totiž přešly téměř všechny americké kočky, které se objevovaly na výstavách a které měly registrovaný rodokmen, do populace perských koček. Přesto se ve státě Maine dokázaly mainské mývalý kočky udržet, třebaže zde byly chovány výhradně jako domácí zvířata.
Teprve v 50. letech 20. století byla tato zvířata chovateli a milovníky koček znovu objevena. Tehdy byl také založen centrální klub chovatelů mainských koček, který si dal za cíl udržet a propagovat toto domácí americké plemeno. Byl stanoven plemenný standart a kočky ze státu Maine, které vnějším vzhledem odpovídaly popisu, mohly být zařazeny do chovných programů. Přesto trvalo až do roku 1976, než plemeno získalo nové oficiální uznání americkou CFA. Do té doby bylo plemeno mainské mývalí kočky registrováno jen malými spolky chovatelů.
O několik let později si první exempláře této krásné kočky našly svou cestu do Evropy a v roce 1983 bylo plemeno unáno FIFe, zastřešující organizací s působištěm převážně v Evropě. Od té doby je mainská mývalí kočka jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších plemen koček na celém světě.

Česnek

21. února 2009 v 17:23 | Edita |  Nebezpečí pro kočky
Česnek rovněž obsahuje N-propyldisulfid.Při snědění většího množství česneku, ale i při podávání menšího množství má tato látka za následek životu nebezpečnou anémii (chudokrevnost).


Cibule

20. února 2009 v 18:10 | Edita |  Nebezpečí pro kočky
(syrová, sušená i vařená)
Cibule obsahuje N-propyldisulfid a alylpropylsulfid, které jsou pro kočky jedovaté. Už středně velká cibule může být pro kočku nebezpečná. Toxické látky v cibuli mají za následek hemolýzu (narušení červených krvinek).
K symptomům patří průjem a zvracení, později následuje anémie (chudokrevnost, bledé sliznice), anorexie (odmítání vody a krmení) a zrychlená tepová a dechová frekvence.

Kurilský bobtail - zbarvení

20. února 2009 v 18:09 | Edita |  Kurilský bobtail
Povoleny jsou všechny barvy s výjimkou (siamských) barevných odznaků. Velmi oblíbeným zbarvením je tabby kresba, obzvláště stříbřitá. Barva očí závisí na barvě srsti, přednost se však dává žluté, zelené nebo žlutozelené.

Diplom pro Mrs. Ł€ňuŁQu a Máju

20. února 2009 v 18:08 | Edita |  Diplomy
Diplom pro Mrs. Ł€ňuŁQu a Máju.


114.bleskovka-konec

15. února 2009 v 14:15 | Edita |  Bleskovky
Odkud pochází Egptská mau?

Povinné!!!:

Jméno:

Blog:

Diplom (pouze s kočkovitou šelmou):

Čokoláda

15. února 2009 v 14:13 | Edita |  Nebezpečí pro kočky
Čokoláda obsahuje kofein a podobnou látku teobromin. Obě látky mohou mít za následek vážné problémy se srdcem. Symptomy otravy závisejí na množství a druhu snědené čokolády. Obzvlášť nebezpečná je hořká čokoláda a čokoláda na vaření. Kočky mohou uhynout už po snědění 20 až 30 gramů těchto látek. Při pozření menšího množství většinou vzniknou žaludeční a střevní problémy jako průjem a zvracení.

Kurilský bobtail - zvlášnosti

15. února 2009 v 14:12 | Edita |  Kurilský bobtail

  • Gen způsobující u kurilských bobtailů krátkoocasost se dě dominantně a není příčinou žádných defektů nebo problémů. Současně také nemůže být řeč o smrtelném faktoru u homozygotů (tedy zvířat, které nesou oba geny pro zkrácený ocas).
  • Kurilský bobtail bývá někdy zaměňován s karelským bobtailem, zvláště proto, že plemeno také ruský původ. Jedná se však o dvě rozdílná plemena. Karelský bobtail vznikl na západním Rusku (zatímco kurilský bobtail na nejzazším východě) a krátkoocasost se u karelského bobtaila dě recesivně. Mezi oběma plemeny existují také rozdíly vzhledu; karelský bobtail je ve všech ohledech o něco méně podsaditý.
  • Protože je kurilský bobtail plemenem , které se vyvinulo spontánně, není povoleno jeho křížení s ostatními plemeny.

Hrozny vína a rozinky

14. února 2009 v 19:01 | Edita |  Nebezpečí pro kočky
Americké centrum Animal Poisons Control Center (ASPCA) a britský institut Veterinary Poisons Information varují před podáváním hroznového vína a hrozinek. Konzumace hroznů vyvolává těžke otravy: žaludeční křeče, zvracení a průjem. Může se stát, že dojde ke selhání ledvin.
Rozinky jsou dokonce ještě nebezpečnější, protože obsahují tyto jedovaté látky v koncentrované podobě.

Kurilský bobtail - srst

14. února 2009 v 19:01 | Edita |  Kurilský bobtail
Kurilský bobtail se chová jak v krátkosrsté, tak dlouhosrsté varietě. Dlouhosrstí kurilští bobtailové mají polodlouhou srst, které je ne omak hedvábně jemná a má velkou měkkou podsadu. Chlupy na hlavě, ramenou a předních nohou jsou kratší než na zbytku těla. Dlouhosrstí kurilští bobtailové mají límec a dobře vyvinuté ,,kalhotky". Krátkosrstá zvířata mají srst těsně přiléhavou, lesklou a hebkou.

Jedovaté potraviny

14. února 2009 v 0:00 | Edita |  Nebezpečí pro kočky
I kdyby váš miláček sebevíce žebral, mohou být pro něj některé potraviny, které jsou pro nás pochoutkou, smrtelné.

Kurilský bobtail - hlava

14. února 2009 v 0:00 | Edita |  Kurilský bobtail
Hlava by měla tvořit rovnostranný trojúhelník s širokým, ale nikoli plochým čelem a se silnými, zakulacenými tvářemi. Hřbet nosu je středně dlouhý a nevykazuje žádný stop. Brada má být silná. Průměrně velké uši nejsou posazeny ani příliš vysoko na hlavě, ani příliš daleko od sebe a sklánějí se mírně dopředu. Vrcholky uší jsou lehce zaoblené. Velké oči mají lehce oválný tvar a ostražitý výraz.
Archiv: 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011