Říjen 2009

Dostatečně pestrá strava

30. října 2009 v 10:41 | Edita |  Zdraví koček
Když je kočka odmalička zvyklá na různé druhy dobrého krmení, může to být později velmi cenné, když jí přestanou - třeba v důsledku stárnutí - fungovat některé orgány a musí dostávat speciáoní dietu.

Norská lesní - srst

30. října 2009 v 10:41 | Edita |  Norská lesní
Polodlouhá, dvojitá srst se skládá z vlně podsady, jež je pokryta hladkou, vodou odpuzující krycí srstí, která je složena z hrubých a lesklých chlupů. Struktura je většinou o něco jemnější u koček se zředěnými barvami (modrá, želvovinová a modře želvovinová) a se stříbřitou nebo kouřovou podsadou. Norské lesní kočky se vyvíjejí pomalu. Žádaná struktura srsti se může plně vyvinout až za dva roky. Kočky žijící v domě mívají méně hustou srst než ty, které žijí ve venkovních prostorách.



Diplom za 125. bleskovku

30. října 2009 v 10:40 | Edita |  Diplomy
Diplomy pro Medlin a Jaňuš
Obrázky čerpány z: miciny.cz a deviantart.com

Potíže s blogem.cz

24. října 2009 v 11:24 | Edita |  Blog
Ahoj, píšu, protože se hlavně chci omluvit, že asi tento týden nedodám diplomy za bleskovku. Snažím se je vložit, ale najednou mi to hlásí chybu ,,nepodařilo se uložit převedený originál". Nejspíš asi tento víkend nepřidám ani žádné články, uvidím, jak se situace vyvine a jak si blog.cz poradí s chybou.

125. bleskovka - konec

18. října 2009 v 15:12 | Edita |  Bleskovky
Odkud pochází Česká kadeřavá?

Přezdívku -

Blog -

Co na diplom (poze s kočkovitou šelmou) -

BONUS: Jak se vede :) -

Norská lesní - hlava

17. října 2009 v 21:48 | Edita |  Norská lesní
Hlava je trojúhelníková s dlouhým a rovným profilem (tedy beze stopu a se silnou bradou. Pří pohledu ze strany se brada a nos nacházejí v jedné rovině. Velké uši mají zašpičatě vrcholky s rysími štetickami a dlouhými chomáčky chlupů uvnitř. Vnější obrys uší prodlužuje trojúhelníkovitý tvar hlavy. Oči jsou velké a oválné, jsou umístěny poněkud šikmo a mají ostražitý výraz.



Šetrná strava pro starší kočky

17. října 2009 v 21:48 | Edita |  Zdraví koček
Kdy je kočka skutečně ,,stará", na to neexistuje žádné jednotné schéma klasifikace. Dvacetileté nebo čtrnáctileté kočky mohou být stále stejně čilé a veselé jako dřív, a jiné kočky jsou naopak už v osmi letech pěkně pohodlné. Někdy se u nich projevují i známky ,,stařecké tvrdohlavosti" nebo loupání v kostech...

Diplom za 124. bleskovku

17. října 2009 v 21:47 | Edita |  Diplomy
Diplom pro Jaňuš
Obrázek čerpán z: deviantart.com

124. bleskovka - konec

12. října 2009 v 16:32 | Edita |  Bleskovky
Odkud pochází Birma?

Přezdívku -

Blog -

Co na diplom (pouze kočkovitou šelmu) -

BONUS: Vaše aktuální nálada :) -

Se soutěží počkám

12. října 2009 v 14:30 | Edita |  Soutěže
Rozhodla jsem se se soutěží počkat ještě celé 2 týdny, pokud se ovšem do té doby nepřihlásí min. 4 lidé, soutěž se už definityvně konat nebude. Odkaz na soutěž zde.

Genetická podstata

11. října 2009 v 11:37 | Edita |  Barvy koček
Gen pro červené zbarvení srsti je jedinečným genem, který je zavislý na pohlaví kočky. Ve své homozygotně dominantní podobě OO způsobuje červenou barvy koček, ve své podobě Oo kočku želvovinovou. Tento gen pro červenou barvu je u koček nesen na chromozomu X. V praxi to znamná, že želvovinoví kocouři by prakticky neměli existovat. Vyjímečně se však takový kocour narodí, většinou je ale slabý a neplodný. Říká se, že výjimky potvrzují pravidlo, takže i u nás jsou známé případy plodných želvovinových kocourů. Když se podíváme na krytí želvovinové kočky černým a červeným kocourem, tak nám tato křížení prozradí málo známé pravidlo: ,,Barvu narozeným kocourkům určuje jejich matka".Červená kočka dává poue červené kluky, černá kočka černé a želvovinovým kočkám se rodí jak červení, tak i černí kocourci.

Norská lesní - tělo

11. října 2009 v 11:37 | Edita |  Norská lesní
Norská lesní kočka je velká a mohutně stavě kočka s masivní strukturou kostí a dlouhým tělem. Kocouři ží v průměru od 5,5 kg až do přibližně 8 kg, kočky mají obecně lehčí stavbu a jsou menší, i když existují rodové linie, které tvoří výjimku. Norská lesní kočka stojí na vysokých nohou a velké kulaté tlapky. Zadní nohy jsou delší než nohy přední. Ocas je plně osrstě a při položení zpět na záda musí dosahovat alespoň k lopatkám. Kočka může dorůst do své koneč velikosti až za tři roky.

Diplom za 123. bleskovku

11. října 2009 v 11:35 | Edita |  Diplomy
Diplomy pro Máju, Majdu a Januš :)
Obrázky čerpány z: deviantart.com

Soutěž se nekoná!

11. října 2009 v 11:31 | Edita |  Soutěže
Ok, sami jste rozhodli o osudu soutěže a to tak, že se konat nebude.

V Japonsku Mi-Ke, u nás májová koťata

4. října 2009 v 10:33 | Edita |  Barvy koček
Tortie, hovorově želva, resp. Želvovinová barva, je dalším velmi zajímavým zbarvením koček. Základní barvou je vždy černá nebo její odvozenina. Tato srst obsahuje jak eumelaniny, tak phaeomelaniny, takže odstíny jsou skutečně pestré: kombinace černé a červené barvy, čokoládové s červenou, skořicové s červenou. Když se k tomu přidá zředěné želvovinové zbarvení, rodí se kočky modrá s krémovou, lila s krémovou, plavá s krémovou…
Pokud je převaha eumelaninu, kočka je pak téměř celá černá (čokoládová, skořicová, modra, lila, plavá) s několika skvrnami různých velikostí červené nebo krémové. Černo - červené želvovinové kočce se podle oficiálního názvosloví říká černá želvovinová (black tortie), kočce lila a krémová lila želvovinová (lilac tortie). V želvovinovém zbarvení se mohou nacházet bílé skvrny, takto zbarveným kočkám se u nás říká májové kotě nebo tříbarevná kočka i když je oficiálně vedená jako želvovinová s bílou. Želvovinové kočky mohou mít v srsti i různou kresbu. Májové zbarvení s kresbou v černých i červených skvrnách patří k nejfrekventovanějším zbarvením koček našeho venkova.

Norská lesní - péče

4. října 2009 v 10:33 | Edita |  Norská lesní
Norská lesní kočka s dobrou, pro plemeno typickou strukturu srsti vyžaduje pouze malou či o srst. Kočky se stříbrnou podsadou a se zředěnými barvami potřebují někdy če více, protože jejich srst je od přírody jemnější. Na jaře projde srst silným, ale krátkým línáním, při němž vypadá větší část podsady. U koček s dobře vyvinutou strukturou srsti je tedy potřebné každodenní česání nebo kartáčování, díky němuž se předejde nežádoucí tvorbě cucků. Mnoho chovatelů svá zvířata nekartáčuje ani nečeše, nýbrž vytahuje uvolně mrtvé chlupy jejich sevřením mezi ukazováček a palec. Příliš časté kartáčování může totiž vést k tomu, že v srsti vzniknou ,,výkusky".
Mezi
vzhledem norské lesní kočky v zimě a v létě je většinou znač rozdíl: v zimě je srst bujná, velmi hustá a často vykazuje pěkný límec, v létě je tato kočka téměř krátkosrstá. Kastrovaní jedinci ztrácejí obvykle méně chlupů než jejich nekastrovaní kolegové.
Archiv: 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011